Příprava a realizace letošního letního stanového tábora Royal Rangers byly svěřeny zkušené dvojici Jožka-Ivan. Ta již měla za sebou společné vedení dvou táborů, přičemž jak fantasy tábor Letopisy Narnie: Princ Janis v roce 2006, tak středověký Non nobis, Domine v roce 2010 se výrazně zapsaly do dějin oddílu. Pro rok 2012 byl připravován opět historický tábor, situovaný tentokráte do dob antického Říma.

Tábor Apokalypsa MMXII: 15. – 29. 7. 2012 Hostěnice

Den 1. – neděle 15. července 2012

Sraz účastníků probíhá v brněnském Mariánském údolí, což je vstupní brána do jižní části Moravského krasu. Předepsaná výstroj je po kontrole rozdělena na zavazadla stabilní, která se povezou na tábořiště, a na zavazadla mobilní, která si děti ponesou s sebou. První nástup, zběžné loučení s rodiči a vyrážíme údolím na sever. Záhy se účastníci dozvídají to, co již tuší z písemných pramenů: jsme římští vojáci na válečném tažení. Severně od hranic naší říše, tam, „kde žijí lvi“, leží dle zpráv zvědů bohaté území, jehož nezávislost nelze z hlediska zájmů Říma akceptovat. A proto nás senát a lid římský poctily milostí toto území napadnout a obsadit. Účastníci jsou rozděleni do útvarů členěných dle barev a v různých hrách a soutěžích získávají první denáry pro výživu, vyzbrojení a žold svých vojsk, jimiž pak posouvají po mapě dobývané země. Počasí nám moc nepřeje, ale to nemůže ošlehané římské legionáře nijak zvlášť rozházet…

Den 2. – pondělí 16. července 2012

Noc je chladná, a tak ranní Ivanova rozcvička přichází vhod. Den je naplněn sérií her, někdy i bojových, které účastníky našeho tažení důkladně prověřují. Římská ofenzíva je drtivá, ale objevují se i první ztráty. Mokrá louka po průtrži mračen se stává osudnou jedné z našich nejudatnějších vojaček. Hrozivý pád a kotník v nepřirozené poloze aktivují okamžitou evakuaci do lazaretu. Rozlíceni nenadálou ztrátou pokračujeme v nemilosrdném tažení dobývanou zemí, až svůj tábor rozbíjíme v opuštěném vápencovém lomu. Tam se k nám opět připojuje naše zraněná bojovnice a den nabitý událostmi tak končí radostně.

Den 3. – úterý 17. července 2012

Ráno začíná pršet. Přestože jsme narychlo postavili stany, moc to nepomáhá. K udržení kázně a morálky provádíme pořadová cvičení. Počasí se krátce zlepšuje a přichází zpráva, že se u břehů této země potopila galéra s žoldem pro naše vojáky. Rozjíždí se záchranná operace a většina mincí je nakonec opravdu zachráněna. Déšť však opět zesiluje a maří naděje na hladké dobytí zbylého území. Velení proto nařizuje přeskupení sil a přesun do právě zřízené pevnosti. Tam se vojsko nejprve ubytuje v obřím hangáru postaveném předsunutou jednotkou, pak zahajuje vysoušení výstroje a nakonec si po jednotlivých útvarech vaří oběd. Výsledky této snahy jsou… Různé. K večeři nás čekají pravé římské placky a pak umělecká hra Pointilismus, kdy se útvary předhánějí v tvorbě uměleckých děl a jejich prodejem bohatým patricijům získávají další prostředky pro rozvoj nově dobyté provincie.

P.S.: Z ranní komunikace vedoucích: „Ahoj, pěkně tu leje, můžeš prosímtě zjistit, kdy to skončí?“ „Ahoj, no, podle radaru by vám tam pršet nemělo.“ „Negativní, prší tady, a pořádně.“ „To není možné, měla by tam být jen roztrhaná oblačnost.“ „Je to možné, oblačnost je 10/10 a déšť zesiluje.“ „Opakuji, podle radaru je to vyloučeno, a tady v Sivicích nespadla ani kapka.“ „Ale tady v Ochozi leje.“ „Nemůže tam lít.“ „Tak si sem přijeď a přesvědč se sám!“

Den 4. – středa 18. července 2012

Dobývací fázi máme dnešním dnem za sebou, nyní se měníme na stálou posádku. Zavádí se standardní táborový režim dne, včetně bodování úklidu, nočních hlídek a služeb v kuchyni. V rámci programu se dnes dozvídáme mnohé o době, v níž žijeme, a o úspěších naší skvělé Říše. Hlavním úkolem je však dostavba města, kdy je třeba zbudovat obydlí (typu podsada) pro všechny obyvatele. Jednotlivé centurie označené až dosud pouze barvami se nyní přetvářejí na čtyři rody: Corneliů, Aureliů, Naeviů a Flaviů. Pátým rodem jsou vedoucí, kteří se odedneška pyšní rodovým jménem Julius. Večerní táborový oheň je úžasný.

Den 5. – čtvrtek 19. července 2012

Ráno si každý účastník volí své římské jméno. Tak například z Jožky se stává Gnaeus Iulius Faber a z Ivana Decimus Iulius Nonus. Odpoledne se pak objevuje první vzácná návštěva. Posádka sanitního vozu Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje dorazila na náš tábor, aby účastníky proškolila v poskytování první pomoci a prezentovala výcvik i vybavení, které má k dispozici. Největšímu zájmu všech se pochopitelně těší samotné sanitní vozidlo Mercedes Sprinter, které je opravdu překrásné. A dojde samozřejmě i na majáky a houkačku. Večerní program je bombastický, koná se veliká hostina, na níž jako praví Římané zběsile hodujeme a bavíme se. Dav však náhle čeká hrozné překvapení. Naše krásné město, pýcha Říše, hoří! V následné hře mají všichni obyvatelé co dělat, aby na různých stanovištích získali dostatek vody na uhašení ohňů. Po velikém úsilí je město zachráněno. Oslavný přípitek na další římské vítězství ukončuje tento velice rušný den.

Den 6. – pátek 20. července 2012

Ráno doráží další vzácná návštěva. A s ohledem na včerejší boj s ohněm to nemůže být nikdo jiný než preventisté z Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, kteří dětem přibližují, jakým způsobem se vyvarovat vzniku požáru a jak postupovat v případě, že se oheň vymkne kontrole. Náplní odpoledne se pak stává čilá obchodní výměna, neboť my Římané vynikáme mimořádným způsobem i v této oblasti. Pozvolna se také začíná sjednocovat oděv obyvatel, kterým má být pochopitelně tunika.

Den 7. – sobota 21. července 2012

Kritický den. Soustavné kázeňské prohřešky některých účastníků kulminují, což postupně rozbíjí morálku jak většině dětí, tak i řadě vedoucích. Standardní postupy se míjejí účinkem, a proto je vedení tábora nuceno přijmout mimořádná opatření. Pro dva účastníky si bohužel musí přijet rodiče, celotáborová hra je přerušena a místo ní realizujeme dynamické aktivity na posílení vzájemného porozumění a důvěry. Snaha se záhy vyplácí, kázeň se prudce zlepšuje a také otřesená morálka opět stoupá. V průběhu odpoledne je v rámci výcviku proveden výsadek jednotlivých rodů do okolí. Jejich úkolem je průzkum současného stavu naší provincie. Jedna jednotka však zcela ztrácí orientaci a po mnohakilometrovém bloudění musí být nakonec dohledána záchranným útvarem. Paradoxně jde o rod Naevia, který je složen vesměs z kmenových členů našeho oddílu…

Den 8. – neděle 22. července 2012

Ráno dokončujeme dynamické aktivity. V poledne nás čeká překvapení v podobě návštěvy členů military re-enacting klubu SOG-team Brno, kteří účastníkům našeho tábora předvádějí svou výzbroj a výstroj. Vrcholem je potom ukázka zadržení pachatele jedoucího ve vozidle. Toho simuluje Viki a dostává co proto. Odpoledne si hrajeme v lese, kdy při populární vlajkované vypukne opravdu úporný boj. K večernímu táboráku si jednotlivé rody připravují divadelní scénky na dané téma. Výsledné produkce vyvolávají salvy smíchu.

Den 9. – pondělí 23. července 2012

První den tábora, kdy neprší a je dokonce slunečno. Přízeň počasí využíváme bezezbytku. Rozbíhá se velká olympiáda, neboť jako Římané bereme za své většinu výdobytků Řeků. Sportovní klání jsou opravdu lítá, nemluvě o bojových hrách. Vrcholem jsou potom gladiátorské hry. Dnes také doráží vítaná posila týmu vedoucích, dvojice elitních Juniorek z 3. PH Valašské Meziříčí.

Den 10. – úterý 24. července 2012

V noci jsme všichni měli znepokojivé vidění, plné lámání pečetí a čtyř strašlivých jezdců hubících vše na zemi. Je tedy jasné, o čem se ráno vede řeč… Krásné počasí stále drží, a tak míříme do lázní. Připojují se k nám tam i staří známí, především loňský vedoucí Standa Cikalo. S ohledem na předchozí deště je však voda dosti chladivá. Přesto si vodní atrakce užíváme nadmíru. Staří veteráni si ale špitají, že tak přílišná pohoda značí něco neblahého…

Den 11. – středa 25. července 2012

Do našeho vcelku poklidného provinciálního života přichází jako blesk z čistého nebe nečekaná zpráva. Kdesi na východě se vzbouřila jedna provincie, naše tamní jednotky byly zničeny a vzbouřence se navzdory vší snaze nedaří eliminovat. Řím tedy shromažďuje obrovské vojsko a i my jsme poctěni milostí se k němu připojit. Okamžitě je vyhlášen nástup a všichni účastníci nad 11 let dostávají rozkaz se během 15 minut sbalit a vyrazit. Méně zkušená část armády pak zůstává na základně, aby bylo zdejší území stále zajištěno. Pochodová formace vyráží v natěšené náladě, ale již půl kilometru za vsí chladí naše nadšení bouřka s přívalovým deštěm. Všichni jsou za chvíli promoklí na kost a velení tak povoluje pouze krátké přestávky k vyždímání ponožek. Po tvrdém pochodu divočinou dosahujeme civilizace (Křtiny), kde velitelé povolují mimořádnou večeři v tamním penzionu. To silně povzbuzuje naše unavené a jen pomalu schnoucí vojáky. Menu je jednotné (hranolky s tatarkou). Po krátké relaxaci v teple a suchu však opět vyrážíme do tmy. Ostrý pochod neprostupnou mlhou zakončujeme v jedné z jeskyní. Mladší si mezitím užívají na základně nejrůznějších her…

Den 12. – čtvrtek 26. července 2012

Probouzíme se až v deset hodin dopoledne. Jeskyně je nádherná, s několika plazivkami, které si před odchodem opravdu vychutnáváme. Místo jako obvykle zanecháváme v lepším stavu, než jsme je nalezli. Počasí našemu tažení opět nepřeje, ale bouřka tentokrát udeří až poměrně pozdě. Přečkáváme ji v areálu Staré huti patřící brněnskému Technickému muzeu. Tam se také setkáváme s další milou návštěvou našeho tábora. Druhý úder počasí přichází v Adamově a z hlediska dnešního programu je již fatální. Suché věci začínají být mezi účastníky raritou a také některé zdravotní komplikace nedovolují pokračovat v dosavadním tempu. Využíváme tedy výdobytků naší civilizace a zrychleně se přesunujeme na místo dnešního noclehu. Tím je hradní ostrožna v Lelekovicích. Po setmění se do paměti vrývají dvě věci. Jednak je to neuvěřitelně atmosférická partička detektivní hry Palermo, ale také řízky s bramborovým salátem, jimiž nás obdařilo naše úžasné zásobování. Pršet v noci nemá, a tak jde celá výprava spát pod širák.

 –

Den 13. – pátek 27. července 2012

Noc je skvělá. Pokračujeme v tažení, před námi je nejhorší úsek cesty. S plnou zátěží na zádech saháme na dno svých sil. Na hoře nás však překvapivě dohání záložní armáda z naší provincie. Získali totiž nové a naprosto nečekané informace ke konfliktu, do nějž míříme. A my se nyní musíme rozhodnout, na čí straně budeme stát… Závěrečná bitva u hory Megiddo probíhá až večer a je opravdu mimořádná. Po vítězství se radostně vracíme domů a kromě hlídek se jde spát. Nejkritičtější noc celého tábora, kdy je nezbytně nutné se po náročném tažení pořádně vyspat, si však neznámí útočníci volí k přepadu našeho tábora. Přestože únava je u některých vedoucích již kritická, nedá se nic dělat. Po vyhlášení poplachu tak všichni navlékáme výstroj, popadáme výzbroj a řítíme se do určených pozic ke střetu s útočníky. Zbytečně, byli již zahnáni na útěk pohotovostním útvarem. Přesto důkladně prohledáváme základnu a posilujeme hlídky. Spát se jde ve 4.15, což s ohledem na budíček plánovaný v 6.45 je již opravdu zoufalé.

Den 14. – sobota 28. července 2012

Ráno se ukazuje, jak moc noční přepad naboural síly vedoucích. Během nástupu odpadá Jožka a je odveden na marodku. V průběhu dne jej tam „posiluje“ také Lenka a nakonec krátce i Ivan. A zbytek drží jen silou vůle. Díky Bohu za Ladu, která dorazila z práce na víkend relativně čerstvá a spolu s Ivanem dnešní táborový den v podstatě zachraňují. Provádíme různé hry a soutěže, přičemž nejvíce adrenalinu vyvolávají rotační flaška, vodní válka a sumo. Také demontujeme podsadové stany, čehož se již účastní i zotavení hlavní vedoucí. Večer se koná slavnostní závěrečná hostina na počest vítězství. Ovšem bez Jožky a Přemka, kteří se zraněným Honzíkem uhánějí do nemocnice. Stačí ale pár stehů a problém je vyřešen.

Den 15. – neděle 29. července 2012

Poslední den. Snídaně, balení, závěrečný nástup, vyhodnocení táborového bodování, předání dětí rodičům. A pak už jen úklid základny a rozjezd domů. Část vedoucích odjíždí po táboře na dovolenou, jiní nikoliv. Například Jožka má ještě dnes nástup na vědeckovýzkumnou základnu Masarykovy univerzity u Znojma, kde jej čeká třítýdenní služba v roli zdravotníka a zástupce vedoucího archeologického výzkumu…

 

Jak tábor „Apokalypsa MMXII“ zhodnotit? Můžeme jej označit za zdařilý. Těžká zranění a nemoci se nám vyhnuly, celotáborovou hru se podařilo zdárně realizovat, děti se v rámci programu dozvěděly řadu informací o době římské a také byly teoreticky i prakticky seznámeny s chováním v mimořádných situacích, což byl jeden z hlavních cílů tábora. Nepřízeň počasí však dosáhla takových rozměrů, že pamětníkům dala často vzpomenout na legendární tábor 2006. A i tentokrát měl déšť na chod tábora značný vliv. Na program, síly vedoucích i na psychiku. Z patnácti dnů nepršelo pouze třikrát. Na druhou stranu, některé tábory byly ve stejném termínu předčasně ukončeny či dokonce evakuovány. Nás nic z toho nepostihlo. Program sice oproti plánu občas pěkně pokulhával, jednou se dokonce i zastavil, ale nikdy to nebyla konečná. Díky Bohu.

?

Poděkování:

Zdravotnické záchranné službě Jihomoravského kraje za prezentaci vozidla a posádky RZP, školení první pomoci a dynamickou ukázku zásahu.

Hasičskému záchrannému sboru Jihomoravského kraje za školení požární prevence.

Military re-enacting klubu SOG-team Brno za prezentaci výzbroje a dynamickou ukázku zásahu.

Pensionu u Faustů ve Křtinách za ochotu a nadstandardní přijetí po bouřce během putovní části tábora.

Technickému muzeu v Brně za azyl v areálu Staré huti u Adamova při bouřce během putovní části tábora.

Obecnímu úřadu Lelekovice za poskytnutí areálu lelekovického hradu k noclehu během putovní části tábora.

?

Realizační tým tábora 2012:

Hlavní velitel: Jožka Kovář

Programový: Ivan Devát

Hospodář: Přemek Kavalec

Zdravotník: Lenka Fridrichová

Kuchařka: Simka Kavalcová

Vedoucí: Lada Suchomelová, Viki Krištof, Mája Kandelová, Honza Vytřísal, Kessi Svetová

Juniorky: Anet Komendová, Peťa Sedláčková, Kiki Šerá, Evča Kadaňková

Zvláštní úkoly: Magda Devátová, Tom Klečka, Pája a Michal Kadlecovi.

Děkujeme!

Další fotogalerie zde.