Na státní svátek 28. září naplánovali vedoucí 24. Přední hlídky výlet na hrad Veveří. Účastníci příměstského tábora z konce srpna si jistě pamatují, že na Veveří už byla podniknuta jedna výprava, a žel neúspěšná – hrad byl zavřený. Veveří přitom představuje prvořadý turistický cíl, jedná se o významnou památku s krásným okolím. Náprava srpnového nezdaru tak přišla rychle. Žel, ani tentokrát nešlo vše podle plánu. Krátce před termínem nečekaně udeřila nemoc dnešních dní, tudíž původní vedoucí jet nemohli a vedení výletu se museli ujmout jiní vedoucí v čele s krajským velitelem Jožkou.
Lodí na hrad Veveří: úterý 28. září 2021
V úterý v 8:30 ráno jsme se shromáždili před budovou brněnské církve Slovo života na Nových Sadech. Rychle se ukázalo, že téma výletu zaujalo především muže, kteří měli nad ženami výraznou převahu 10:3. Po dořešení nezbytné administrativy jsme mohli vyrazit.
Cesta tam…
Naše cesta vedla pěšky na hlavní vlakové nádraží, kde jsme si zakoupili jízdenky na šalinu (tj. tramvaj) směr Brno-Bystrc. Brněnská městská hromadná doprava je v těchto dnech (jako obvykle) vzhůru nohama z důvodu četných výluk, tudíž namísto běžného spoje linky č. 1 jsme museli využít provizorní linku č. 10. Ta nás však k brněnskému přístavišti v Bystrci dopravila spolehlivě.
Během krátkého pěšího přesunu k břehům brněnské vodní nádrže jsme my pamětníci (tj. Jožka s Danem) zavzpomínali na legendární „Letadlo“, zážitkovou restauraci v útrobách vyřazeného proudového dopravního letounu Tupolev Tu-134A (zn. OK-CFH), které stávalo u nábřežní silnice k přehradě v letech 1992-2000. Bývalo to oblíbené místo Brňanů, před 21 lety však vyhořelo. Zda od nedopalku některého z návštěvníků (jak tvrdil majitel), nebo se jednalo o oběť války hospodských (jak spekuloval dobový tisk), o tom se dosud vedou spory.
Nejkrásnější cesta z města Brna ku hradu Veveří vede po vodě. Lodní dopravu na brněnské přehradě (starými Brňany zvané „Prýgl“) provozuje Dopravní podnik města Brna, a jelikož lodě nepotřebují ani silnice, ani koleje, tak nás na hladině této nádrže žádná výluka nečekala. Naši přepravu zajistila osobní motorová loď Lipsko (č. 4823) s tříčlennou posádkou pro až 200 cestujících. Na moři by podobná kocábka o délce 25 m, výtlaku 58 t a rychlosti pouhých 8 uzlů nestála ani za pohled, ale na brněnské přehradě si v ní připadáte jako na křižníku.
Zaplnění plavidla bylo přiměřené, cca 70 osob, přičemž ze spolucestujících stála za pozornost dvojice mladých britských rodin sedící na přídi před námi. Ukázalo se, že oba tatínkové jsou důstojníky britské armády u BMATT (British Military Advisory and Training Team), což je elitní jednotka nasazená již více než 20 let v ČR, kde pomáhá cvičit vojáky naše i z dalších východních států NATO. Potkali jsme se s nimi později i na hradě.
O hradu Veveří
Cíl naší dnešní cesty, státní hrad Veveří, patří k největším a nejdůležitějším hradům v naší vlasti. Podle pověsti měl být založen již kolem roku 1059 přemyslovským knížetem Konrádem I. Brněnským, což ale archeologie (zatím) nepotvrdila. Poslední Přemyslovci, ať už moravská markrabata nebo čeští králové, věnovali Veveří během 13. století zvýšenou pozornost, takže hrad patřil mezi přední pevnosti země. Vrcholné období hrad čekalo ve 14. století, za markraběte Jana Jindřicha Lucemburského, který Veveří výrazně rozšířil a využíval hrad jako zemskou pevnost a pokladnici – lze jej tedy přirovnat ke Karlštejnu, který podobnou funkci plnil v Čechách pro Janova staršího bratra, císaře Karla IV. Také později v novověku byl hrad upravován, aby splňoval vysoké nároky svých majitelů. O vynikajících kvalitách Veveří jako sídla společenských elit svědčí i 19. století, kdy na hradě sídlili mj. členové švédské královské rodiny Vasa.
Nejtemnější období hradu přineslo 20. století. Za 2. světové války byla německými okupanty na hradě zřízena pobočka Technické akademie SS v Berlíně. Válečné události přinesly zkázu bohatého vybavení interiérů hradu, zdaleka největší škody však na Veveří napáchali komunisté, jejichž diletantské stavební úpravy a naprosté zanedbání údržby přivedly kdysi výstavný hrad, jehož luxusu si počátkem 20 století opakovaně užíval i britský politik Winston Churchill, až na pokraj katastrofy. Při převzetí hradu Národním památkovým ústavem v roce 1999 byly náklady na celkovou opravu Veveří odhadnuty na asi 1 miliardu Kč (tj. v tehdejších cenách). Díky Bohu se od té doby hrad postupně opravuje a místy znovu nabývá své původní krásy, byť řadu škod již nepůjde nikdy nahradit.
… a zase zpátky
Po prohlídce hradu, při které paní průvodkyně prokázala nadstandardní trpělivost a schopnost zodpovídat zvídavé dotazy našich výletníků, jsme zamířili na předhradí, kde si část výpravy dopřála sladkou odměnu v podobě točené zmrzliny. Na oběd jsme potom šli do vyhlášeného výletního hostince Stará prádelna přímo pod hradem. Jídlo mají skutečně skvělé, ovšem návštěvnost místa je enormní, takže jsme pokračovali dále až po dvou hodinách. Mladším účastníkům výletu to však vůbec nevadilo, řádili na maketě pirátské lodi a pokyn k jejímu opuštění musel být vydán opakovaně.
Kolem hradu jsme zamířili rovnou do přístaviště pod ním, kde nás nabrala motorová osobní loď Utrecht (č. 4824, sesterská loď Lipska, které nás vezlo ke hradu). Plavba do Brna zabrala necelou hodinku, tudíž jsme se rovnou přesunuli na tramvaj, abychom stíhali ohlášený návrat v 17 hodin. Což jsme ale přesně na čas stejně nezvládli, jelikož porucha tramvaje před námi na Malinovském náměstí znamenala, že se z jízdy tramvají stal pěší přesun.
Co říci závěrem? Hrad Veveří byl konečně zdolán, nikdo se nezranil a počasí nám přálo – po ranním dešti vysvitlo před hradem sluníčko a hřálo nás až po návrat domů. Díky Bohu.
Josef Jan Kovář – Jožka
Organizační tým výletu
Velitel akce: Josef Jan Kovář – Jožka (KR RR JmK)
Vedoucí: Anna Studénková – Anička
Vedoucí-Junior: Veronika Fialová – Verunka
Příprava akce: Štěpán Studénka, Veronika Studénková, Simona Kavalcová..
Další informace
Menší komentovaná fotogalerie na facebookovém účtu RR Jižní Morava zde.
