Zahajovák Oslavany 2014

Naše 24. Přední hlídka slavnostně zahájila svou činnost ve školním roce 2014/2015 jednodenním výletem na místo, kde jsme spolu ještě nebyli. Historické slavnosti v Oslavanech jsou každoroční připomínkou velké události místních dějin, kterou bylo vysvěcení klášterního kostela roku 1228 olomouckým biskupem Robertem za účasti krále Přemysla Otakara I. a jeho manželky, královny Konstancie Uherské. V podání organizátorů se však jedná o udílení privilegií celému městu. Program byl nabitý a sliboval mnoho atrakcí. V prvé řadě jízdu historickým parním vlakem z Brna do Oslavan a zpět, dále královský průvod městem, rytířský turnaj, různá hudební a divadelní vystoupení, výstavu střelných zbraní a hasičské techniky, řemeslnickou tržnici, lanové aktivity a mnoho dalšího.

XVI. Oslavanské historické slavnosti: sobota 13. 9. 2014 Oslavany

Zahajovak-2014_zvadlo

Začátek první akce nového školního roku stál za to. Z důvodu včasné koupě jízdenek na parní vlak jsme byli tentokrát nuceni seznam účastníků uzavřít s týdenním předstihem. Z Brna mělo jet 21 osob a další se měly připojit přímo v Oslavanech. Nakonec nás jelo 17. Dvě děti byly řádně odepsány z důvodu nemocí a další dvojici (rodič-dítě) se prostě nechtělo. Jejich přístup však byl zářivou ukázkou, jak se slušný člověk nemá chovat. Dotyčné osoby se přihlásily jedné z našich vedoucí na poslední chvíli, ale bez platby. Údaje na pozvánce, že platbu je nutno spolu s přihlášením provést v předstihu, si prý nevšimly. Slíbily však, že kontaktují hlavního vedoucího a platbu mu pošlou na účet. To se nestalo, a tak před koupí jízdenek nastalo ověřování, zda jedou. Svou účast potvrdily a vysvětlily, že peníze neposlaly, protože prý nemají telefonní číslo na hlavního vedoucího. Netřeba dodávat, že i tento údaj byl na pozvánce k akci zveřejněn. Naše vedoucí tedy po dohodě zaplatila jejich jízdenky ze svých peněz. Dotyčné osoby však nezaplatily ani tentokrát a těsně před akcí, kdy už bylo pozdě hledat náhradníky, daly vědět, že prostě nejedou. A pak má mít člověk chuť organizovat něco pro druhé ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, že.

Cesta tam…

Počasí se koncem druhého zářijového týdne začalo zhoršovat, a tak jsme trochu trnuli, jak náš výlet dopadne. V sobotu 13. září jsme se sešli před klubovnou na Nových Sadech 37 v Brně. Na procesu srazu byla poněkud patrná doznívající prázdninová rozvolněnost, neboť někteří přišli pozdě a jiní zase jinam, než měli. Nakonec jsme se ale zdárně posbírali a vyrazili směrem na brněnské hlavní nádraží, kam byl hlášen náš vlak. Nebe nad námi bylo zatažené, ale zatím bez deště. To se však rychle mělo změnit.

„Nostalgický“ historický vlak Hv 24560 z Brna do Oslavan byl přistaven na 1. nástupiště hlavního nádraží a skládal se z parní lokomotivy a sedmi vagónů. V čele stála překrásná rudo-černá lokomotiva řady 433 „Skaličák“. Pro Jožku a Lenku to byl záchvěv domova, neboť tyto mašiny dostaly přezdívku podle stanice Skalice nad Svitavou, z níž jezdily do Boskovic i dále na Jevíčko a Chornici. Byly objednány po 2. světové válce jako posila pro regionální tratě, ale do služby vstupovaly až za komunistů po roce 1948. Pro nás to bylo překvapení, neboť původně měl vlak táhnout „Velký býček“ č. 423.041 z Brna-Maloměřic. Kvůli poruše na potrubních rozvodech z červnových oslav Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje však musela zaskočit náhradní mašinka č. 433.002. Ta patří Valašské společnosti historických kolejových vozidel, má domov ve Valašském Meziříčí a nese přezdívku „Matěj“. Za lokomotivou byl řazen dřevěný služební vagón Ds Daa-k „Hytlák“ pro vlakovou četu, dva vagóny 3. třídy řady Ce „Rybáky“, bufetový vůz s občerstvením a další tři „Rybáky“. Naším vagónem byl „Rybák“ Ce 3-3436 řazený za bufetovým vozem. Rychle jsme se uvelebili uvnitř a v teple a suchu sledovali deštivý provoz na nádraží.

Cesta ubíhala v dobré zábavě, a tak jsme si téměř ani nevšimli, že hned za Horními Heršpicemi přestalo pršet. Skvělou záležitostí ve vlaku byl bufetový vůz, v němž prodávali mimo jiné lahodnou malinovou limonádu za 15 Kč. Jedinou drobnou nepříjemnost parní jízdy tak představovaly žhavé uhlíky, které létaly z komína lokomotivy a občas cestujícím u otevřených oken vlétly do očka. Z naší skupiny byli s touto záležitostí ošetřeni celkem dva účastníci, jeden z řad dětí a druhý z řad vedoucích (shodou okolností ten hlavní). Obojí se obešlo bez následků a díky Bohu se jednalo o jediné chvíle, kdy jsme byli nuceni tasit lékárničku.

V Oslavanech jsme si prohlédli naši parní lokomotivu a pak vyrazili do centra města k zámku. Naši sedmnáctku z Brna posílili další dva účastníci z Neslovic a také se objevily tři místní spřízněné duše, čímž náš počet vzrostl na 22 osob. Trasa našeho pochodu zčásti vedla podél řeky Oslavy, jejíž vysoký stav po deštích vzbuzoval respekt. Rychle tekoucí kalná voda vyvolávala neblahé vzpomínky na povodně posledních let. U zámku jsme provedli bleskový průzkum předzámčí a zámeckého parku. Ve 13 hodin měly začít hasičské ukázky, a proto jsme se vrátili na prostranství mezi zdí zámeckého parku a oslavanskou mateřskou školou.

Hasičská výstava

Součástí letošních historických slavností byl III. ročník setkání historické hasičské techniky. V Oslavanech na hasiče dbají, je tu dokonce i jejich muzeum v prostorách zámku. O tom, jak záslužné je povolání hasiče, asi netřeba diskutovat. Stačilo si vzpomenout na rozvodněnou Oslavu pár set metrů severně. Jádro expozice tvořila technika dobrovolných hasičských jednotek z různých obcí jižní Moravy. Z jednotky SDH Čebín na Tišnovsku dorazilo jak jejich nejmodernější osobní dodávkové vozidlo DA-L1Z na podvozku Iveco Daily z roku 2012 s přívěsem, tak místní chlouba, zápřahová ruční stříkačka z roku 1879 od brněnské firmy Hiller a vdova. Ze stavu PS III Velká Bíteš přijelo osobní dodávkové vozidlo Renault Trafic 2,5 dCi, které v dynamických ukázkách sloužilo jako stanoviště komentátora. Hasiči z Řícmanic u Adamova na Brněnsku se pochlubili historickým zásahovým automobilem Praga RN a přívěsnou motorovou stříkačkou PPS-6 z roku 1940 od olomoucké firmy Sigmund Pumpy. Dalším vozidlem z Řícmanic bylo osobní dodávkové vozidlo Mitsubishi L300, které tamní zásahové jednotce slouží jako dopravní automobil pro čerpadlo a pro dopravu družstva na soutěže v požárním sportu. Jiný krásný hasičský veterán, Tatra 805, dorazil ze Sokolnic u Brna. Dále zde parkovala Avia Furgon dobrovolných hasičů z Bedřichovic včetně přívěsné stříkačky PPS-16 firmy Chotěbor z roku 1935 a nádherná ruční stříkačka dobrovolných hasičů z Neslovic, vyrobená roku 1904 v Brodku u Prostějova firmou Smekal a syn. Dobrovolní hasiči z Nové Vsi u Oslavan přispěli mobilní nádrží na vodu a v průběhu dynamických ukázek se objevilo i mohutné zásahové vozidlo Liaz CAS-25 domácích hasičů z Oslavan. V jeden okamžik pak v dáli projela i Avia DA-12 A31, ale jednotku jsme neidentifikovali.

Dynamické ukázky hašení si organizátoři připravili celkem tři. Jako první se předvedli hasiči z Čebína ve slušivých historických oděvech se svou ruční stříkačkou z 19. století. Nezůstalo ovšem jen u prosté ukázky, jelikož si ctihodní hasiči vzápětí povolali posily z řad diváků, zejména pak děti z naší výpravy. Rychle se ukázalo, že v našich řadách se skrývají zjevné hasičské talenty. Ruční pumpování je však činnost namáhavá, a tak všichni uvítali druhou ukázku v podání motorové stříkačky PPS-6 z Řícmanic. Její výkon byl opravdu obdivuhodný a všichni názorně viděli, jakým přínosem bylo zavedení motorových stříkaček do hasičské výzbroje. Poslední ukázku měli v režii hasiči z Neslovic a opět se jednalo o poctivé ruční pumpování na jejich archaickém hasicím aparátu. Celkově lze říci, že se hasičská akce velice povedla. A i my potěšili hasiče, neboť naše výprava představovala v rámci této ukázky více než polovinu diváků. Déšť v Oslavanech skončil sotva před hodinou a také byl čas oběda, což v tomto čase mělo značný vliv na návštěvnost.

Tržiště lidových řemesel

Po hasičských akcích jsme si prošli historickou tržnici v zámecké aleji. Dle vyslechnutých hovorů prodejců byla většina z nich rozčarována nízkou návštěvností, ale, přiznejme si, ani jejich nabídka nijak mimořádně neoslňovala. V celkovém kontextu, kdy historické trhy rozmanitého zaměření a kvality dnes provozuje každá větší obec, se však stále jednalo o nadprůměrnou sestavu. Například Jožka se svou skupinkou chvíli postál u stánku s upomínkovými předměty města Oslavany a s prezentací partnerského chorvatského města Vir. Dítka byla následně zaujata vystavenými sladkostmi (či mlsky, jak říká Přemek) a Jožka si mezitím důkladně prohlédl zboží ve stánku s koženými opasky. Další část stánků se nacházela na zámeckém nádvoří. Čas se však nachýlil, a tak jsme se rychle vrátili na místo srazu u zámku.

Historický průvod

Ve 14 hodin byl zahájen jeden z vrcholů programu, královský průvod městem. Díky včasnému nástupu jsme ho mohli sledovat před branou zámeckého parku z první řady. Nejprve šli praporečníci a bubeníci v barvách města Oslavany, za nimi pážata v českých zemských barvách. Následovala Jejich Veličenstva, český král Přemysl Otakar I. a jeho choť Konstancie Uherská, na slušivých fríských koních. Za nimi se vezli další významní potentáti včetně olomouckého biskupa Roberta. Pak pochodovali řeholní bratři a sestry následovaní dvojicí urozených princezen, dvorními dámami a zástupem dalších dvořanů. Za druhou formací bubeníků šli korouhevníci a za nimi majestátní kolona rytířů v plátových zbrojích. Průvod uzavíralo služebnictvo a stráž s halapartnami zcela na konci. Jakmile průvod prošel, následovalo zběsilé rojení a k panstvu v kostýmech se připojil dav diváků. Ani většina z naší výpravy nezůstala stranou, byť někteří jednotlivci raději zasedli ke stolům s (placeným) občerstvením v zámeckém parku a hodovali za libých tónů brněnské folkové skupiny D.N.A. Průvod prošel ulicí U Zámku, pak se stočil kolem hasičské techniky vystavené u mateřské školy na Sportovní a pokračoval až k ulici Komenského. Odtud se panovníkova družina vydala na ulici Školní, prošla částí nám. Republiky a vystoupala na Hlavní. Tam byly krásně vidět majáky služebního vozu Městské policie Oslavany v čele průvodu. Po chvíli jsme se stočili zpět k zámku a Zámeckou ulicí se dostali opět k aleji s prodejními stánky.

Šermířské vystoupení

Hlavní program pokračoval na krásném zámeckém nádvoří, kde český král opětovně udělil privilegia městu Oslavany a požehnal všeobecnému veselí. Vzápětí nastoupili urození rytíři ze skupiny historického šermu Taranis, aby se utkali na počest královny. Pro některé z nás to jsou staří známí, Jožkův švagr s nimi nějaký čas šermoval a i Jožka pro ně kdysi prováděl videodokumentaci jejich slavného Rytířského klání v Rosicích u Brna. Roky však letí, a byť některé známé tváře zůstávají (Černý Logres, Shetland), nutno říci, že sestava urozených rytířů notně omladila. Razance jejich soubojů se ovšem nijak nesnížila. Davy shromážděné v Oslavanech tak mohly ocenit několikero způsobů boje muže proti muži. A to nejen dětští diváci, neboť rytíři hojně využívali dobré plátové ochrany a moc se nešetřili. Vítězný rek nakonec obdržel královnin šátek jakožto odměnu za svoji chrabrost.

Rytířský turnaj

V 15 hodin byl zahájen další z vrcholů oslav, rytířský turnaj na koních v zámecké zahradě. Turnajových soupeřů se objevilo celkem pět a k velkému překvapení byla mezi nimi i žena. Jmenovala se Adriana, byla královské krve a rychle předvedla, že to s koňmi umí. Také další dva rytíři splňovali kritéria „bez bázně a hany“. I čtvrtý rytíř však záhy ukázal své „kvality“. Jeho zákeřnost, vulgarita a určitá úchylnost zajistily, že jméno Žumbera si každý divák dobře zapamatoval. To ale ještě nebylo vše. Za temných tónů se do kolbiště vřítila ponurá postava na černém oři. Ze zubaté helmy jí trčely rohy, v rukou třímala černou zástavu se symbolem rudého draka a lebkou nahoře. Herold prozrazuje, o koho jde. Rytíř Dejmor, vyznavač zákonného zla, milovník černé magie a sama sebe, postrach každého turnaje. Klání vzápětí začalo a princeznu Adrianu i zbylé dva šlechetné rytíře čekaly perné chvíle, včetně podlých útoků zezadu a bez varování. V jeden okamžik zatrnulo dokonce i divákům, neboť Žumbera vlétl mezi přihlížející a hledal oběť, jíž by zlý Dejmor (mimochodem, Žumberův bratranec) mohl setnout hlavu. Strhující představení zaujalo dokonce i ty děti, jimž prý jinak rytíři a turnaje nic neříkají. Účinkující ze skupiny Traken si tak závěrečný aplaus plně zasloužili.

Po rytířském turnaji jsme se uvelebili ke svačině v zámeckém parku, kde se na pódiu předváděly děti z oslavanského DDM. V příslušné části parku nyní téměř nebylo k hnutí. Nacházel se tam i skákací hrad, ale vstupné 30 Kč nás odradilo. Část z nás si místo toho dopřála lahodné krůtí či vepřové masíčko, které opékali přímo v parku. Jiní zatoužili po trdelnících, jež se prodávaly na zámeckém nádvoří. Při čekání ve frontě jsme tam viděli část představení Katovna vážně i nevážně, ale moc se nám nelíbila. Dělat si bezuzdnou legraci z mučení a poprav nás v této době, kdy jsou média plná výjevů lidí brutálně zavražděných islámskými radikály, nijak zvlášť nenadchlo. Ale diváků tam bylo dost.

… a zase zpátky

Čas v Oslavanech se nachýlil, parní vlak nečekal, a tak jsme se volky nevolky museli vydat na zpáteční cestu. Během pochodu nás ještě doběhli místní účastníci a obdařili nás chlebíčky, což bylo milé a chutné. V rámci vlaku jsme se i tentokrát uvelebili ve vagónu „Rybák“ v blízkosti bufetového vozu, avšak na opačné straně soupravy. Tento vůz měl označení Ce 3-4515. Nejvýraznějším momentem zpáteční cesty byla snaha některých účastníků o získání sladké odměny od Jožky za přeříkání archaického textu z pozvánky. Dlužno dodat, že se úsilí zájemců prudce zvýšilo poté, co vyšlo najevo, že sladkou odměnou jsou čokoládová vajíčka Kinder Surprise. V Brně jsme se rozdali rodičům a vyrazili do svých domovů. Cestou jsme děkovali Bohu, že nám kromobyčejně přálo počasí a že se nikomu nic vážného nestalo. Zahajovák 2014 tak můžeme považovat za zdařilý.

Josef Jan Kovář – Jožka

Zahajovak-2014

 

Organizační tým Zahajováku 2014

Velitel akce: Josef Jan Kovář – Jožka
Vedoucí-zdravotník: MUDr. Lenka Kovářová
Vedoucí: Přemysl Kavalec – Přemek, Simona Kavalcová – Simka, Lada Eskarousová, Viktor Krištof – Viki, Pavla Bílková.

Další informace

Obsáhlá komentovaná fotogalerie z akce ke shlédnutí zde.

Předchozí ročník

Zápis ze Zahajováku Kralice nad Oslavou 2013 zde.