Den první – 11. Července 2021
Letošní letní tábor začal tím, že děti přijely ke hřbitovu v Líšni, kde byly přivítány v království Eruvan a byl jim přečten uvítací dopis od krále Elessara.
Uvítací dopis:
Mí drazí, bratři, sestry,
vážím si toho, že jste přijali mé povolání k vašemu nastávajícímu úkolu. Svěřuji vám toto území pod správu a vyzývám vás k prozkoumávání pohraničí a rozšiřování hranic mé říše. K dispozici budete mít veškeré prostředky, které má říše nabízí. Posílám vám ku pomoci mé věrné rádce, aby vás vedli touto nelehkou cestou. Pevně však věřím, že se na vás mohu spolehnout a že svůj úkol splníte.
S pozdravem, váš
Z Boží vůle král
Elessar
Po přečtení dopisu se vyrazilo na cestu hledání vhodného tábořiště, během které se děti mohly kochat krásami království. Skoro celou cestu jsme slyšeli, jak v okolí hřmí, a chodili jsme úseky, na kterých bylo vidět, že tam pršelo, ale nám se déšť díky Bohu vyhnul. Po několika hodinách cesty jsme konečně dorazili do vyhovujícího místa k táboření u vesnice Hostěnice, kde si děti vlezly do hangáru, protože naše vesnice zatím nebyla postavena, tudíž pro ně nebyly nachystané jejich obvyklé podsady. Po skromné večeři si děti v hangáru rozložily spaní a postupně se uložily ke spánku.
Den druhý – 12. Července 2021
Na druhý den bylo potřeba natrénovat práci v týmu, a tak děti prošly sérií úkolů, které tyto schopnosti měly prověřit. Následovalo postavení vesnice, protože nemůžeme v hangáru spát věčně a musíme plnit úkol od krále a spravovat nám dané území. Protože ale nemohl každý pracovat sám za sebe, rozdělily se děti do rodů, které zatím zůstaly beze jmen. Odpoledne se nám zdárně podařilo postavit vesnici a následovalo velké stěhování do nových obydlí. Jako znamení založení vesnice jsme i vyvěsili na stožár vlajku Eruvanského království.
Stavba vesnice je v plném proudu
Den třetí – 13. Července 2021
Děti pomocí křížovek zjistily, že vedoucí jsou vlastně mistři čtyř různých profesí: bojovník, diplomat, hraničář a ranhojič. Rozložení mistrů sestávalo z: Přemek, Dan a Štěpán jako mistři bojovníci, Anička, Verunka F., Suska a Anetka jako mistryně diplomatky, Táda a Jožka jako mistři hraničáři a Lenka, Simka, Verča S. a Janička jakožto mistryně ranhojičky. Po tomto zjištění bylo dětem sděleno, že všechny tyto profese jsou potřeba k zajištění klidného chodu vesnice a že v průběhu následujících několika dní budou se všemi seznámeny. V průběhu dne děti také dělaly aktivity na stmelení týmového ducha a odpoledne si vylosovaly i týmové barvy a jména. Nakonec ve vesnici byly družiny: Modří jeleni, Červení divočáci, Fialové srnky a Žluté lišky. Po získání jména měly týmy čas na vytvoření týmových pokřiků a vlajek, kterými by zaujaly vedoucí, kteří by se k nim pak přiřadili a vzali je pod svou ochranu. Přišel nám dokonce i dopis od samotného krále, který nám blahopřál k úspěšnému založení vesnice z předešlého dne, a poslal nám dary z jeho osobní sbírky. Každý z týmů tak od krále dostal čistokrevného králíka, aby se o něj staral. Do konce dne tak děti hrály různé hry, za které získávaly do týmu kartičky s krmivem pro své nové svěřence.
Den čtvrtý – 14. Července 2021
Následující den začal čtyřdenní základní výcvik, kdy se dětem každý den představila jedna z profesí vedoucích. První na řadě byl bojovník. Jelikož ráno pršelo, tak místo ranního nástupu před budovou byl svolán tzv. „násed“ do hangáru (místo toho, aby děti naSTOUPILY, si před vedoucí naSEDALY). A mistr Štěpán jim vysvětlil práci s nástroji, protože každý bojovník by měl být schopný pracovat s jakýmkoli nástrojem. Aby si děti vyzkoušely své nově získané vědomosti, tak je odpoledne čekalo kácení lesa, aby měly místo na vytvoření polí.
Den pátý – 15. Července 2021
V rámci pokračování základního výcviku, si druhý den děti prošly výcvikem mistra ranhojiče, který vedla mistryně Verča, která jim ukázala, jak ošetřit lehké řezné rány a popáleniny. Ti, co dávali při výkladu pozor, měli štěstí, protože během odpoledního nástupu přiběhl mistr hraničář Táda s tím, že během obhlídky hranic vesnice viděl, jak hoří sousední vesnice. Každý z týmů se tak narychlo připravil k akci, dostal jedny nosítka pro případ zraněných a vyrazil na pomoc. Po zrychleném přesunu děti přiběhly do vesnice, ve které panoval chaos. Celé okolí bylo zahaleno kouřem, vesničané křičeli o pomoc, zbytky ohořelých domů dýmaly a děti musely rychle nabrat vodu z přilehlého rybníka a utvořit řetěz na hašení stále hořících domů. Po čtvrt hodině hašení se však někteří členové týmu spálili o hořící trámy a museli být narychlo naloženi na nosítka a přepraveni zpět do naší osady, kde je čekalo ošetření. Postiženou vesnici se naštěstí stihlo včas zachránit.
Zbytky hořící vesnice s dohořívajícím trámem
Den šestý – 16. Července 2021
V další neméně náročný den začal hraničářský výcvik pod vedením hlavní ranhojičky Lenky, která je zároveň manželkou mistra hraničáře Jožky. Dětem byly ukázány veškeré složitosti práce s mapou a buzolou a ti největší horlivci se k tomu mohli z deníčků naučit i mapové značky. Po obědě dětem přišla zpráva, že v okolí byla spatřena smečka vlků. Vzhledem k tomu, že z ranního zpravodajství byly děti obeznámeny s touto nechvalně známou smečkou a věděly, že vlci mají obzvláště rádi králičí maso, tak bylo hned jasné, že vlky musíme z našeho území vyhnat. Podle daného azimutu každý z týmů našel v tábořišti mapu, na které mistr hraničář, který se vydal vlky pronásledovat, vyznačil místo jejich posledního známého pobytu. Všechny týmy se postupně vydaly na cestu, a i přes pár problémů se nakonec dostaly k místu vlčích nor. Po náročném rozkrádání a ničení vlčích nor byla smečka úspěšně zahnána a děti se tak mohly vrátit do tábořiště, kde byly jejich ušáci snad konečně v bezpečí.
Den sedmý – 17. Července 2021
Poslední a neméně důležitá profese, které se děti musely naučit, byl diplomat. Veškeré taje diplomacie a šifrování jim tedy poslední výcvikový den během dopoledního programu ukázala mistryně Anička. Děti se naučily hned několik druhů šifer, které následně využily při odpolední hře, kdy měli za úkol vyrazit do skalního bludiště, ve kterém byla zachycena konverzace dvou neznámých lidí. Pro získání šifrovaných zpráv děti musely plout po rybníku v lodi, následně odečíst azimut z bójek plovoucích na hladině a objevit v okolí rybníku skryté zprávy. Naneštěstí se k rybníku dostali nepřátelští zvědi a namísto tradičních stupňů na bójky napsali azimuty v minutách. Navzdory tomu jsme se i s touto nepříjemností popasovali a vyrazili dál do hor. Tam nás čekaly lanové překážky a skalní bludiště. Po úspěšném návratu všech týmů do tábora jsme rozluštili všechny získané šifrované zprávy a zjistili jsme, že na tomto území se pohybuje loupežnická skupina, která si myslí, že jim to tam patří. Na stejný večer měli však jejich zvědové sjednanou schůzku, takže jsme se rozhodli, že musíme vyrazit na výzvědy. Ale jelikož nás bylo hodně a někdo musel prohlédnout okolí základny, jestli se nevrací vlci z předešlého dne, tak jsme se rozdělili na starší a mladší účastníky. Ti starší se vydali na výzvědy a mladší hlídali vesnici.
Den osmý – 18. Července 2021
Následující den dopoledne jsme se sešli na vesnickou radu, abychom si vyměnili informace z předešlé noci. Mladší část vesnice naštěstí na žádné vlky v okolí vesnice nenarazila, zato však nalezla ztracené sourozence Drvoštěpovy. Starší (a nutno podotknout, že více vysílená) část osazenstva nám sdělila výsledky jejich výzvěd. I přes veškeré nepříznivé okolnosti z řad hlučných dětí, se některým povedlo vyslechnout nepřátelské zvědy, jak si povídají o tom, že jim na „jejich“ území vadíme a že na nás musí poslat svou žoldáckou armádu. Shodli jsme se tedy, že se děti neprodleně musí rozdělit do profesí a začít trénovat. Bojovníci a hraničáři si začali vyrábět zbraně, ranhojiči se dali do přípravy léčivých lektvarů a diplomaté započali s trénováním vyjednávání a vytvářením neviditelného inkoustu pro psaní tajných zpráv.
Den devátý – 19. Července 2021
Příští dopoledne se neslo opět ve znamení tréninku, avšak odpoledne jsme se rozhodli, že je třeba napsat zprávu králi, protože sice víme, kdy přijde nepřátelská armáda, ale nevíme, jak bude velká. Vytvoření zprávy s žádostí o radu nebo pomoc tedy záviselo na jemném umění diplomatů. Aby se zprávy bezpečně dostaly až do králových rukou, poprosili jsme obchodníka z Orientu, který zrovna procházel naší vesnicí, o pomoc. Obchodník nám sdělil, že naše zprávy doručí pod podmínkou, že mu pomůžeme s obchody. Vyrazili jsme tedy do přístavů a dělali, co bylo v našich silách, abychom znovu rozjeli lodní obchod.
Vyjednávání s obchodníkem dopadla naštěstí úspěšnou oboustrannou dohodou
Den desátý – 20. Července 2021
Byl den před bitvou a děti tak měly poslední šanci zlepšovat se v profesích. Bojovníci a hraničáři pilovali své šermířské a střelecké schopnosti, ranhojiči dodělávali poslední léčivé elixíry do svých brašen a diplomati přiváděli své vyjednávací schopnosti k dokonalosti. Abychom lépe odolávali útoku, opevnili jsme většinu „podsadových“ domů, aby se zvýšily naše šance vesnici ubránit. Zbytek dne byl spíše relaxační, abychom si před bitvou odpočali.
Den jedenáctý – 21. Července 2021
Nastal Den D a ve snaze získat posily k ubránění naší vsi jsme se vydali vyjednávat do námi zachráněné vesnice, jestli by nám její obyvatelé nechtěli pomoci v boji proti loupežníkům. Místní vesničané nás štědře obdarovali jídlem a pohostili nás a pak začalo vyjednávání. Bohužel nedopadlo moc dobře, protože jsme zjistili, že už se přidali k lapkům a pouze se snaží zdržovat. Když jsme se tedy vydali rychle zpět do vesnice, našli jsme mistra Jožku, který tam zůstal na stráži, svázaného u brány. Ten nám prozradil, že loupežníci se tam dostali před námi a obsadili naše opevnění. Museli jsme se tedy proplížit k ohništi, kde byla svolána válečná porada. Před jakýmkoliv konfliktem jsme se však rozhodli pro vyjednávání. Vyslali jsme tedy naše diplomaty s bílou vlajkou k loupežníkům. Avšak ti byli tak neomalení a natolik urážliví vůči našemu králi, že nám nezbylo než to vyřešit silou.
Hraničáři a bojovníci se tedy rozestavěli do bojových pozic a ranhojiči si u ohniště připravili své elixíry. Jakmile vypukla bitva, Jožka si uvědomil, že než ho lapkové zajali, tak u brány našel dopis a předal ho k rozluštění diplomatům. Ti zjistili, že samotný král Elessar se nám vydal na pomoc a je na cestě k nám. Aby nám dorazil na pomoc co nejdříve, vydali se mu naši diplomaté naproti. Bitva trvala pro obě strany až příliš dlouho a na obou stranách se hromadili ranění a zásoby léčiv se ztenčovaly. Naštěstí pro nás se včas objevil král Elessar. Pronesl řeč na povzbuzení morálky našich udatných vesničanů a rozhodl, že loupežníky vezmeme útokem všichni. Každý, kdo nebyl ozbrojen, tak dostal pumlíč (molitan v ponožce), rozestavěli jsme se proti loupežníkům a vzali jsme je útokem. Vyděšení královou autoritou, našimi počty a množstvím pumlíčů, které zastínily slunce, se loupežníci dali na útěk. Na znamení vítězství byla králi provolána sláva a celý tábor hrdě zazpíval táborovou hymnu.
Den dvanáctý – 22. Července 2021
Poslední celý den v království Eruvan se nesl ve znamení turnajů, oslav a veselí. Konaly se hned dva turnaje, šermířský a lukostřelecký, do kterých se děti měly možnost přihlásit celé dopoledne. Vzhledem k počtu přihlášených musel být šermířský turnaj rozdělený na starší a mladší účastníky. Souboje probíhaly celé odpoledne a přihlížející diváci měli možnost se občerstvovat všemožnými pochutinami z naší úžasné kuchyně. Ke konci turnaje přišli dokonce i členové královské gardy, aby otestovali bojové schopnosti vítězů turnajů. S gardisty se nakonec utkali: Vítězové šermířského turnaje Dan Doležal – za skupinu starších a Kubík Horčica – za skupinu mladších, a vítězka lukostřeleckého turnaje Hana Horčicová. Přestože všichni naši šampioni proti gardistům prohráli, výsledky byly velmi těsné a všichni tři byli přijati do královské gardy. Tento den veselí byl zakončen slavnostním táborákem.
Den třináctý – 23. Července 2021
Ani jsme se nenadáli a nastal nám den loučení. Přišel čas rozloučit se se svými týmy, uklidit si své věci ze stanů, stáhnout eruvanskou vlajku ze stožáru a postupně se rozjet do svých domovů. Nejedna slza ukápla a málokterý člověk se vyhnul objetí. Přes veškeré neočekávané a jakkoliv strašlivé události, které nás před i během konání tábora potkaly, se tábor povedl.
Nejenom Michal David nesnáší loučení, přesto někdy musí přijít
Za sebe, jakožto hlavního programového vedoucího, musím říct, že přestože na tomto táboře bylo práce jako na kostele, velmi jsem si ho užil a doufám, že podobný zážitek z toho měli i ostatní vedoucí a táborníci. Příští rok se ale zúčastním asi pouze jako běžný vedoucí. A možná i ten následující…
Odkazy na fotogalerie s fotkami z tábora:
https://anettbibi.rajce.idnes.cz/Fotogalerie_LT_2021_-_Eruvan_1_2/
https://anettbibi.rajce.idnes.cz/Fotogalerie_LT_2021_-_Eruvan_2_2/
Přihlašovací údaje jsou do obou fotogalerií stejné:
Jméno: Eruvan
Heslo (kód): elessar
