Třetí víkend v březnu byl v rámci Royal Rangers v ČR poměrně rušný. Ve východních Čechách probíhala šifrová hra „Procházka růžovým sadem“ organizovaná 26. Přední hlídkou z Olomouce a 41. PH ze Zábřeha na Moravě. Nedosti na tom, kdesi v Čechách pořádala 15. PH z Mariánských Lázní další ročník „Bloudění“, což je také orientačně-šifrová hra družstev, tentokrát v neznámém terénu. A my vedoucí z 24. PH jsme se již na podzim rozhodli strávit tento víkend formou příjemné teambuildingové akce v okolí Brna…
Jenže změna je život! V tomto termínu zavítal nečekaně do České republiky vrchní velitel Royal Rangers v Evropě (oficiálně Regional Coordinator for Royal Rangers in Europe) a současně i Národní velitel RR ve Finsku, pan Jukka Piirainen. V sobotu 24. března měl tento urostlý Seveřan z finského Jyväskylä, civilním povoláním stavební inženýr, seminář pro členy Národní rady RR v ČR a instruktory NVT na téma „Leaders of Excellence“. Seminář se uskutečnil v rámci setkání české Národní rady v jihomoravském městě Břeclav a péčí o významného hosta byla poctěna právě naše 24. PH. Na setkání s Jukkou jsme se opravdu těšili, neboť někteří z nás jej měli tu čest osobně poznat na loňském Eurocampu ve Francii.
Návštěva Evropského velitele RR: 23.-25. 3. 2012 Břeclav
–
–
–
Den 1.: Pátek
V pátek 23. března bylo naším úkolem zajištění přepravy evropského velitele z Bratislavy do Břeclavi. V 17.00 se v Brně u Malého Teska shromáždil úkolový tým ve složení Přemek (řidič), Jožka (navigátor) a Lada (tlumočnice). Naší první zastávkou však byla klubovna RR na Nových Sadech. Ve stejnou dobu totiž probíhaly schůzky obou našich kmenů Adventure Rangers „Tygři“ a my potřebovali vyřešit některé detaily záskoku. Schůzku Tygrů namísto Jožky řídil Viki a Ladu na schůzce Tygřic zastoupila Kessi, která operativně nahradila původně určenou Máju (otrava jídlem). Do Bratislavy jsme tak vyrazili až v 17.30. Cesta proběhla bez komplikací, pouze jsme zaregistrovali jeden vojenský konvoj a zvýšenou aktivitu policejních hlídek ve slovenském hlavním městě.
V Bratislavě nás čekalo vřelé přijetí a pohoštění od vrchního velení slovenských Royal Rangers v čele s jejich Národním velitelem Jánem Pluhárem. K našemu velkému překvapení jsme se zde setkali i s Evčou Švecovou, která před několika lety během svých brněnských studií sloužila jako pomocná vedoucí v našem oddíle. Nyní je z ní paní doktorka a instruktorka slovenského NVT RR.:) Ze Slovenska jsme si tak mimo Jukky, plných bříšek a pozdravů pro naši Národní radu odváželi i radost a dobrou náladu. Ta nás neopustila, neboť Jukka s Ladou si ihned padli do noty a celou cestu prodiskutovali. Pro historii pak budiž zaznamenáno, že evropský velitel RR překročil hranice ČR ve 21.30. V Břeclavi nás přivítali členové Národní rady a po pozdní večeři jsme byli ubytováni. Jukka, Lada a Petr Walach měli každý svůj pokoj, zbytek pak byl dislokován na nouzových lehátkách ve sklepě, který jsme překřtili na „Fukušima“.:)
Den 2.: Sobota
V sobotu 24. března bylo naším úkolem zajištění překladu z a do angličtiny. Úkolu se s veškerou bravurou zhostila Lada, pro niž to znamenalo nonstop dvanáctihodinovou směnu. Ráno probíhala otevřená Národní rada RR v ČR, odpoledne pak avízovaný seminář pro vedoucí. Na něj dorazily významné posily. Kupříkladu nechyběl žádný z velitelů tří jihlavských oddílů, svého zástupce vyslaly také nedaleké Hustopeče, ale největší výprava dorazila z Brna. Delegaci naší 24. Přední hlídky posílili Viki a Kessi (Mája stále uzemněna doma) a ze sesterské 18. PH se objevilo dokonce sedm vedoucích (chyběla pouze Bublina). A co jsme se dozvěděli? Nejen to, že Jukka sice nepije kávu, ale naše kofola mu chutná.:)
Nejslabší částí dne byl oběd, kdy po hodině čekání na pizzu Jožka s Vikim (a pak i Přemek) zdvořile, ale důrazně vyjeli na číšníka. Dané pohostinské zařízení tak před návštěvou moc nezazářilo. Večer se potom všichni postupně ztráceli do svých domovů (včetně Lady a Kessi), až v budově AC Břeclav zbyli jen Jukka a náš úkolový tým pro neděli. Jukka šel do sauny, Přemek vyřizoval e-maily a Jožka s Vikim hráli frisbee. Pak jsme si společně promítali video z loňského Eurocampu, které pořídili Brodovi, a Jukka komentoval dění. Večer byl narušen jen jednou, kdy noční ticho náhle prořízl přerývavý kvil střešních sirén. Vyběhli jsme ven, zda nehoří nedaleká chemička, ale pět hasičských vozů mířilo na opačnou stranu. Posléze jsme se od hasičů dozvěděli, že cílem výjezdu byla Charvátská Nová Ves a že šlo o planý poplach. Uklidněni jsme se odebrali na svá lůžka do „Fukušimy“.
Den 3.: Neděle
V neděli 25. března nás čekal poslední úkol, odvoz evropského velitele na letiště ve Vídni. Mírnou komplikací mohla být změna na letní čas, ale nebyla.:) Po snídani a rychlém úklidu jsme vyrazili směr Vídeň. Budiž zaznamenáno, že hranice ČR jsme opustili v 08.05 letního času. Cesta utekla rychle, neboť jsme opět vedli živý rozhovor. Témata byla vskutku poutavá, RR, ženy a letadla.:) Na letiště ve Schwechatu jsme dorazili bez komplikací v 09.15 a nastala nejsmutnější část víkendu, loučení. Evropský velitel Royal Rangers nás jednoho po druhém objal, požehnal nám a byl pryč… Dlužno dodat, že jsme o nastíněných tématech diskutovali i celou zpáteční cestu domů. V Rakousku se nám sice moc líbilo, ale když jsme se v jeden moment vyhoupli na kopec a v dáli spatřili hrdé věže mikulovské pod Pavlovskými vrchy, byl to krásný pocit. Domů do Brna jsme dorazili krátce po jedenácté hodině dopolední.
Takový byl tedy víkend, který měl původně probíhat úplně jinak. Nyní však můžeme říci, že jsme jej strávili nejlépe, jak jen jsme mohli. Díky Bohu!
(Pozn. Postupně sem snad dodáme i několik dalších fotografií z akce)
Jukka Piirainen (vpravo) na Africkém summitu 2011
