MiMi IV 2012

Asi nejproslulejšími akcemi našeho oddílu jsou Military Missions, zkráceně MiMi. Jedná se o tematické víkendy strávené u vojenského útvaru motorizované pěchoty za Studené války. Kdysi dávno, v pravěku 24. PH, se odehrála první z těchto legendárních akcí, o níž však víme jen z vyprávění nemnoha přeživších veteránů a ani ji v našich análech nečíslujeme. V letech 2004-2006 se potom v prostoru Moravského krasu odehrály další tři ročníky MiMi, které se nesmazatelně zapsaly do srdcí a myslí všech účastníků. Následovala delší pauza a až po šesti letech (a nesčetných žádostech potenciálních adeptů) si velící družstvo sežrantů řeklo, že do toho půjde znovu. Již jen proto, že nám vyrostla nová generace rekrutů, které je rovněž třeba vycvičit. Pro tuto novou misi byl velící tým (mezitím oslabený sňatky a dalšími prvky dospělého života) posílen o nejperspektivnější absolventy minulých misí. Sežranty Jožku, MiHora, PavKa a Růžu13 tak posílily des. Mája a svob. Kessi plus proviantní poddůstojnice Káťa a Míša. Při přípravě základny rovněž významně pomohl des. Viki. Zprávu o akci podává svob. Kessi:

MiMi IV.: 20.–22. 4. 2012 Křídla

Den 1.

Každý z nás se jistě ráno probudil s utkvělou představou, jaká asi bude výprava do neznáma. Den utekl jako voda, a my se postupně shromažďovali na vlakovém nádraží v Králově Poli, kde byl stanovený sraz. Sešlo se zde pět udatných vojínů, a to Janička S., Kryštof K., Mikuláš H., David M. a David P. Odvážlivci již zde byli očekáváni, jejich příchod vyhlíželi svob. Kessi, des. Mája a sežr. Jožka. Ani jsme se nenadáli a pořádně nerozkoukali, a už s námi odjížděl vlak do neznámých končin. Cesta utekla velmi rychle. Někdo si ještě chvíli pospal a nabyl tak nových sil, jiní si krátili cestu tím, že si vyprávěli vtipy, hráli hry, anebo jen klábosili o různých věcech. Když vlak zastavil v určené zastávce, čekal nás dlouhý pěší přesun na základnu. Po nějaké době jsme došli do nějaké vesnice (Olešná na Vysočině), kde jsme usedli pod vysoké stromy a odebrali se k malému odpočinku.

Jakmile jsme dorazili na místo, vojíni byli ihned podrobeni prohlídce a přijetí do výcviku. Každý vojín dostal helmu, bundu a další výstroj nezbytnou k přežití výcviku. Po výborné večeři byli vojíni rovněž vystaveni IQ testu. Čekala je spousta úkolů, které museli zvládnout na výbornou. Všem se podařilo veškeré uložené testy splnit, a tak dostali povolení vypravit se do svých „postelí“. Po provedení hygieny a uložení se ke spánku celá základna utichla.

Den 2.

Nový den začal rozcvičkou, kterou vedli sežr. PavKo a svob. Kessi. Po rozcvičce jsme se všichni odebrali do hangáru, kde jsme slyšeli velmi povzbuzující Boží slovo, zazpívali si pár chval a následně vše zakončili krátkou modlitbou. Potom jsme se společně vydali na snídani. Dopoledního programu se ujal sežr. Jožka, který si připravil velmi poučnou lekci o zdravovědě. Po získání nových poznatků ze zdravovědy se vojíni uchýlili k dalšímu programu. Tentokrát si na vlastní kůži vyzkoušeli funkčnost plynových masek. Na louce před hangárem začal stoupat velmi hustý dým z dýmovnice, a tak se mohli vojíni vrhnout přímo do středu dýmu. Byla to legrace, avšak čas utíkal a najednou byl oběd. Po obědě jsme si všichni na chvilku odpočnuli, a pak začal další výcvik. Vojíni dostali svoji vlastní zbraň i náboje a byli vysláni na bojiště. Nejdříve si vyzkoušeli střílet na vzdálený nepohyblivý terč, ovšem potom přidali střelbu za chůze a nakonec z vozidla. A aby ukázali i velící důstojníci, že jsou opravdu zdatní, podrobili se výcviku také. Čekala je střelba z vozidla na terč, výsadek a následné maskování před nepřáteli. V noci nás neminul poplach.

Den 3.

Ani poslední den nebyli vojíni osvobozeni od ranní rozcvičky, jíž tentokrát velela des. Mája. Po jejím nepříjemném průběhu si všichni usedli ke stolu a nasnídali se. Potom následovalo sklizení celého tábora. Velící důstojníci si vzali na starost hangár a vojíni dostali za úkol uklidit si svou ubikaci a chatu, kde se vařilo. Sklizení tábora trvalo celé dopoledne, a tak všem vyhládlo. Naposledy se tak ještě rozdělal oheň a opekly se párky. Potom už nás opět čekala daleká cesta k vlaku. Bylo vidět, že jsou všichni po náročném výcviku unaveni, ale i přesto měli úsměv na tváři a nesli si domů krásné zážitky z této velmi povedené akce.

 Kristýna Svetová – svob. Kessi

Fotogalerie z akce k dispozici zde.