Hrad Horákov a boby 2017

Poslední sobotu v únoru 2017 proběhl výlet údolím říčky Říčky na hradní zříceninu kousek od Brna a na sjezd nově otevřené bobové dráhy. Bližší informace o průběhu akce přináší Marie Kandelová – Mája:

Říčka, Horákovský hrad a boby: sobota 25. února 2017

V hale brněnského hlavního nádraží se v sobotu 25. února 2017 okolo deváté hodiny ranní děla spousta věcí. Kromě shluků různých sportovců a turistických oddílů se tu sešla i menší skupinka dětí a vedoucích z 24. Přední hlídky Royal Rangers. Ano, byli jsme to my v celkovém počtu šesti osob. Z řad dětí jako první dorazil Samík a nedlouho po něm Anička s Amálkou, nakonec se objevil i nejstarší Filip. Z vedoucích tu postávali Přemek a Mája. Čas se naplnil, a tak jsme vyrazili, šalinou číslo 2 přijeli k Vojenské nemocnici a udělali si menší vycházku k nádraží v Židenicích, kde jsme čekali na další spoj. Během čekání jsme si zopakovali určování světových stran a dali menší svačinku. Konečně přijel autobus, a tak jsme zabrali oblíbenou zadní pětici sedadel. Po bouřlivém hledání správné zastávky na znamení jsme vystoupili a sešli se s dalšími účastníky našeho výletu. Ti na nás už čekali na rozcestí u autobusové zastávky. Byli to sourozenci Míša, Hanička a Kubík.

Teď už jsme byli kompletní a vyrazili na pochod po žluté turistické značce k údolí Říčky kolem Kaprálova mlýna. Hned na prvním rozcestí jsme se po krátké pauze vydali po modré značce, která nás doprovázela až téměř do cíle naší dlouhé cesty. U Jelínkova mlýna jsme se na chvíli zdrželi u zvířat ve výběhu, potom jsme minuli Svobodův mlýn a u studánky si opláchli ruce. Dále nás modrá značka vedla údolím Říčky až k Muchově boudě. Cestou jsme se zastavili na obědovou přestávku a snažili se poslouchat ptáky. Žel jich v okolí rušné turistické cesty moc nebylo, a tak jsme slyšeli zpovzdálí jen ťukání datla či strakapouda. Od Muchovy boudy jsme začali stoupat k Horákovskému hradu. Kousek před vrcholem jsme se ještě na chvíli posadili pod dřevěnou stříškou, abychom si odpočinuli a doplnili síly. Po zdolání vrcholu a porozhlédnutí se po troskách Horákovského hradu jsme zamířili zkratkou přímo dolů ke značené cestě. Tam už začínal finální úsek naší dlouhé výpravy.

Naše nožky byly po zimě opravdu ztuhlé, a tak jsme se museli vynaložit velké úsilí k tomu, abychom stihli závěrečnou atrakci. Ta byla ovšem dobrou motivací pro všechny, tak jsme už o trochu rychlejším tempem mířili ke Kadlcovu mlýnu, kde na nás čekala vytoužená bobová dráha. Plni očekávání jsme si vystáli frontu a pak už jsme frčeli po dráze jeden za druhým. Myslím, že jízdu jsme si opravdu užili, ať už jsme svištěli větší či menší rychlostí. Když jsme se pod dráhou všichni sešli, vyrazili jsme k autobusové zastávce, kde jsme se rozloučili. Někteří z nás zamířili na konečný sraz s rodiči ve středu města a zbylí si počkali při hraní her a návštěvě blízkého hřiště na odvoz autem přímo z Mariánského údolí.

Všichni zúčastnění prokázali velkou výdrž, protože se po zimní odmlce jednalo a poměrně dlouhý pochod.

Marie Kandelová – Mája

Organizační tým výletu

Velitel akce: Marie Kandelová – Mája
Vedoucí-zdravotník: Přemysl Kavalec – Přemek.

Další informace

Komentovaná fotogalerie z akce ke shlédnutí zde.

Štítky: , ,