DoD Náměšť 2012

První říjnovou sobotu se pro veřejnost otevřely brány vojenské 22. základny letectva Náměšť nad Oslavou. A naše 24. Přední hlídka u toho pochopitelně nemohla chybět. Po Army Dayi 8. září v brněnském Moravském zemském muzeu a Dnech NATO 22. září v Ostravě se tak jednalo o třetí vojensky zaměřenou akci během jediného měsíce. Exkurze do Náměště byla o to lákavější, že se v tomto případě jednalo o návštěvu jednotek chránících nebe doslova nad našimi hlavami – jejich základna leží pouhých 35 km od Brna. Dunivé burácení zde umístěných bombardérů Suchoj je sice již minulostí, ale i dnes to v Náměšti žije díky elegantním cvičným letounům Albatros a obávaným bitevním vrtulníkům Mi-35. A právě slavná vrtulníková Tygří letka se z pochopitelných důvodů dlouhodobě těší naší zvláštní pozornosti.

Den otevřených dveří Náměšť: sobota 6. 10. 2012

 

V sobotu ráno jsme se sešli na obvyklém místě ve vestibulu brněnského hlavního nádraží. Účast sice byla spíše symbolická, ale zato se sešli opravdoví „srdcaři“: jeden člen skupiny „Tygři“, jeden člen skupiny „Orli“ a dva alfaTygři (tedy vedoucí Tygrů). Zbytek z nejrůznějších důvodů nemohl. Hned zkraje pobavil společnost Viki, který si pokyn „jídlo a pití na celý den“ vyložil po svém a dorazil obtěžkán neuvěřitelnými osmnácti kaiserkami, balíkem šunky, osmi tatrankami, lahví limonády, lahví minerálky a krabicí džusu. Na nádraží v Náměšti nás zaujala městská infotabule s hodnotou teploty vzduchu -276 stupňů Celsia. U autobusů kyvadlové dopravy jsme zakoupili jízdenky a obdrželi vstupní pásky na ruce. A pak už se jelo směr letiště, kde naším prvním zastavením byla mobilní WC…

Statické ukázky nabídly mnohé zajímavosti, na které nám v rámci obřích Dnů NATO před 14 dny nezbyl čas. Nejprve jsme si prolezli tank T-72M4CZ ze 73. tankového praporu „Hanáckého“ v Přáslavicích u Olomouce, z nějž byli zejména mladší účastníci exkurze jako u vytržení. Následoval mobilní protiletadlový raketový systém RBS-70 původem ze Švédska, který má ve výzbroji 25. protiletadlová raketová brigáda ze Strakonic. Po intermezzu u původně sovětského terénního automobilu UAZ-469 jsme si s obdivem prohlédli i raketový komplet 9K35 Strela-10M na podvozku transportéru MT-LB z 252. protiletadlového oddílu strakonické brigády.

74. lehký motorizovaný prapor z Bučovic se pochlubil obrněným vozidlem Iveco LMV. Jeho vzhled je prostě úžasný a všichni jsme se shodli, že bychom tohoto krasavce chtěli mít doma. Pochopitelně, i s vydatným ropným vrtem na zahrádce. Impozantně pak působila dvojice LRD 130 Kajman, v nichž jsou původní britské Land Rover Defendery téměř k nepoznání. Jedno z vozidel patřilo 43. mechanizovanému výsadkovému praporu z Chrudimi, u nějž jsme si také mj. vyzkoušeli nové ruční zbraně v arzenálu AČR, tedy útočnou pušku CZ 805 Bren a kulomet FN Minimi. Dominantou této části statiky byl potom kolový obrněný transportér Pandur II. Vystavený exemplář patřil Vojenské akademii ve Vyškově.

Z dalších vystavených automobilů, nad soupis slíbený organizátory, nás zaujaly zejména nákladní Tatra 810-ZČ, jeřáb Tatra 815 AD 20.2 a především kombinovaný hasicí automobil Mercedes Benz Actros 3354 A 45 6×6 ze stavu vojenské hasičské jednotky zdejší základny. Ten jsme si prolezli opravdu důkladně. Zajímavá byla rovněž montážní plošina T 815 MP 27 od stejné jednotky. Na stanovišti Velitelství vojenské policie „Táborských husitů“ Tábor, pod nějž spadá i náměšťská základna, jsme se potom vyřádili u vystavených zbraní. Prim hrála ostřelovačská puška Sako TRG-22, ale vyzkoušeli jsme si také samopal Heckler & Koch MP5, brokovnici Benelli M3T, pistoli Glock 17 a opět i kulomet Minimi.

Stojánka letecké techniky stála také zato. Prvním strojem byl cvičný letoun Aero L-29 Delfín se slovenskými znaky, ale s českou imatrikulací civilní společnosti Blue Sky Service. Hned vedle potom parkoval klenot letecké stojánky, překrásný stíhací JAS-39D Gripen „Tygří oči“ ze stavu 211. taktické „Tygří“ letky z Čáslavi. Tedy opětovné shledání po Dnech NATO a jeden z vrcholů dne. U tohoto krasavce jsme také měli možnost se vyfotit spolu s display pilotem Gripenu, kpt. Michalem Daňkem, jehož pilotní umění jsme již několikrát měli možnost obdivovat. A stejný dojem na nás udělal i na zemi – milý, ochotný, usměvavý, zkrátka opravdový profesionál. Dalším „starým známým“ z letošní Ostravy byl dopravní Jakovlev Jak-40 z 241. dopravní letky v Praze-Kbelích. Ale i toho jsme zde mohli vidět z bezprostřední blízkosti. Jiným bonbónkem k podrobné prohlídce byl transportní Let L-410UPV-T ze sesterské 242. transportní a speciální letky.

Vrtulníkovou sekci zahajovala návštěva z Rakouska, nádherný víceúčelový vrtulník Sikorsky S-70A-42 Black Hawk ze stavu mittleren Transporthubschrauberstaffel na základně Brumowski u Langenlebarn. Proslulý Černý jestřáb vzbuzoval oprávněný zájem přítomných. Hned v sousedství parkovala ruská protiváha tohoto stroje, náš transportní Mi-171Š z 23. základny vrtulníkového letectva v Přerově. Výborný tah od pořadatelů a zajímavé srovnání. Nu a pak přišel kousek, na který se těšili zejména členové naší Tygří smečky, tedy bitevní vrtulník Mi-35 z domácí 221. vrtulníkové „Tygří“ letky. K čemukoliv tygřímu máme vřelý vztah, a tak jsme se ihned vyfotili s fantastickým vyobrazením útočícího tygra na boku stroje. Jožka navíc seřval nějaké cizí kluky, kteří začali lomcovat s hlavní rotačního kulometu. Vyčerpáni tolika dojmy, uklidili jsme se po prohlídce této bestie na trávník u východních zábran k obědu.

Po jídle jsme si prohlédli vedle parkující transportní letoun CASA C-295M z Prahy-Kbel. Tento typ ve výzbroji naší armády zatím stále ještě trošku „vydýcháváme“ s ohledem na okolnosti jeho pořízení. Letoun je to však sám o sobě elegantní a teď už nám nezbývá než přát mu, ať dobře slouží. Další na řadě byla polní sanitka Land Rover Defender ze zdejší základny, kde Jožka hned zpovídal posádku i náhodně přítomného lékaře ze ZZS Jihlava. Pak jsme pokračovali ke zbylým letounům. Jako první jsme hltali nádherné tvary Spitfiru Mk. IX, jenž byl přítomen v rámci makety Spitfire Clubu z Jihlavy. Poté přišly na řadu produkty sovětské konstrukční kanceláře Suchoj, dnes již vyřazené, s nimiž je náměšťská základna neodmyslitelně spjata. Prvním byl stíhací bombardér Su-7BM, pak jeho mladší bráška Su-22M3 a nakonec i „Létající hrábě“, bitevní Su-25K. Nostalgické chvíle zvláště pro Jožku. Následovala dvoumístná L-159T1 Alca ze stavu 212. taktické letky z Čáslavi, kde nám velice ochotný personál umožnil opravdu důkladnou prohlídku. Vedle parkoval další „domácí“, L-39ZA Albatros z místní 222. výcvikové letky s krásným výročním malováním ocasních ploch. Tohoto typu si Jožka při spoluvedení archeologických vykopávek u Znojma užil v létě ažaž. Posledními letouny na statice byly dva cvičné Zliny 142 v barvách Centra leteckého výcviku v Pardubicích.

Početná vojenská technika se nám předvedla také v akci. Z pozemních ukázek jsme toho díky důkladnému prolézání statiky mnoho neměli. Shlédli jsme postupně ukázku zásahu místní vojenské hasičské jednotky, Vězeňské služby AČR, pobavily nás průjezdy transportéru Pandur II, který svým rychlopalným kanónem mířil na míjené diváky. Zato ve vzduchu jsme viděli téměř vše. Zahajovací průlet měly na svědomí dva bitevní vrtulníky Mi-35, jeden transportní Mi-171Š, jeden víceúčelový W-3A Sokol a jeden L-39ZA Albatros. Ten se také předvedl v samostatné ukázce. Vzápětí jsme ocenili um výsadkářů při seskoku z vrtulníku Mi-171Š i ukázku civilního Bell 206B III Jet Ranger. Jako nejlepší vojenskou ukázku jsme vyhodnotili vystoupení L-159A Alca z 212. letky, která se díky krásnému počasí předvedla v plné parádě. A dočkali jsme se i Gripenů, neboť z Čáslavi přihřměla dvojice JAS-39C a v několika průletech dala vyniknout své eleganci. Co nám pak vyrazilo dech, byla akrobacie Jana Adamce na civilním speciálu Su-31M. Následovalo slanění týmu leteckých návodčí z vrtulníku Mi-171Š, ukázka civilního L-29 Delfín a na rozloučenou krásné vystoupení bitevního Tygra, vrtulníku Mi-35. Čas letěl zběsilým tempem, a tak nás čekal již jen úprk do autobusu a odjezd domů…

Den otevřených dveří v Náměšti se povedl po všech stránkách. Díky Bohu panovalo po celý den nádherné počasí, což vystupujícím i návštěvníkům umožnilo si akci opravdu užít. Na letišti panovala takřka rodinná atmosféra, i díky hojně přítomným příbuzným vojáků. A my si mohli v klidu vychutnat techniku, na niž nám v rámci Dnů NATO vesměs nezbyl čas. Nečekaným bonusem pak bylo setkání s dalšími účastníky našeho letošního letního tábora. Děkujeme organizátorům za tuto všestranně zvládnutou akci a v budoucnu se opět rádi zúčastníme, doufejme, že v hojnějším počtu.

Podrobná fotogalerie zde.